Co si přečtete v Hospodářských novinách – rozhovor s Vojtěchem Blažkem 6. 10. 2014 Žádný komentář

Vážení přátelé,

v rámci aktuálního dění ve věci výběrového řízení na pozici generálního ředitele ŘSD jsem byl osloven redaktorem Hospodářských novin, panem Vojtěchem Blažkem k poskytnutí rozhovoru. Prostor tištěných médií je pochopitelně omezený, celou písemnou komunikaci s panem redaktorem a své odpovědi Vám tak přináším zde v plném znění, pouze bez telefonních čísel.

Milan Bartoloměj


Odpovědi Milana Bartoloměje na otázky redaktora HN, Vojtěcha Blažka

VB: Jak už jsem psal: možná jste zaznamenal články o firmě Lamtech CZ a způsobu, jakým vyhrála jednu soutěž ŘSD ( http://domaci.ihned.cz/cesko/c1-62834360-firma-jednoho-muze-tunel-v-brne-neopravi? ). Od lidí z oboru jsem slyšel, že za vzestupem této firmy stojíte právě vy (a také za personálně propojenou společností ID Stavby group). Neberte to prosím tak, že na vás nějak zle útočím – prostě mám nějaké informace a je podle mě lepší, když se budu ptát úplně napřímo. Jako bych se ptal na osobní schůzce.

MB: Vážený pane redaktore, ve všeobecnosti lze na tyto otázky reagovat prostým konstatováním, že nepřetržitě, od roku 2005, s platností do roku 2018, jsem držitelem osvědčení Národního bezpečnostního úřadu na stupeň utajení Důvěrné. Vývoj mé finanční situace, majetkových poměrů a veškeré mé zaměstnanecké a podnikatelské činnosti jsou tedy více jak 10 let systematicky kontrolovány institucí, která jako jediná může rozhodnout o mé důvěryhodnosti. Veškerá Vámi popisovaná vlastnictví nejsou tedy žádným tajemstvím a jsou mnou pravidelně v rámci ohlášení změn této autoritě sdělovány.

Nicméně protože se v posledních týdnech v souvislosti s VŘ na GŘ ŘSD množí spekulace a domněnky na mé finanční poměry a to zejména v souvislosti s místem mého trvalého pobytu (viz články MFD, LN, Právo) odpovím konkrétněji.

K Vašemu úvodu:

z Vámi zaslaného odkazu na VŘ vyplývá, že vítězem této soutěže, je Vámi zmíněná firma. Tato informace je však v rozporu s informacemi z jiných médií, která citují stanoviska ŘSD (např. http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/pisarecky-tunel-zavre-pozdeji-zakazku-proveruje-antimonopolni-urad-20140729.html) a MD, (http://zpravy.tiscali.cz/pisarecky-tunel-opravi-cd-telematica-puvodni-podezrely-tendr-zrusen-243147), kde je označena za vítěze firma ČD Telematica. Vzhledem k tomu, že o pisáreckém tunelu vím jen to, kde je, protože na svých cestách jím projíždím a zmíněné výběrové řízení bylo vypsáno a hodnoceno v době, kdy jsem již nebyl zaměstnancem ŘSD nemohu se ve vašem dotazu zorientovat a žádné informace k pravému stavu věcí nemám. Předpokládám však za věrohodnější stanovisko MD a k vítězné firmě ČD Telematica opravdu nemůžu nic sdělit.

VB: Takže:

1. Společnost Lamtech CZ vyhrávala zakázky v době, kdy jste pracoval na ROP Střední Čechy. Je v tom nějaká souvislost? Protežoval jste ji nějak, když jste byl v téhle funkci?

MB: Na ROP Střední Čechy jsem působil ve funkci rozpočtového specialisty a vedoucího oddělení administrace projektů. Mou pracovní náplní byla kontrola předkládaných projektů žadatelů. Kontrolu výběrových řízení na zhotovitele měl v kompetenci jiný útvar. Jakékoli hledání souvislostí je absurdní.

VB: 2. Když jste působil na ŘSD Brno, Lamtech získal subdodávku na stavbě tunelu Dobrovského za víc než 100 milionů. Opět: Ovlivňoval jste nějak, kdo tuto subodávku dostane? Kdo tehdy na tunelu skutečně pracoval, když firma Lamtech před tím neměla žádného zaměstnance, později jen jednoho?

MB: Zmíněná firma působila na stavbě ještě před mým nástupem jako správce na tuto stavbu. Výběrové řízení na subdodávky, o kterých zde asi je řeč, organizoval generální dodavatel. Jednalo se tedy o smluvní vztah mezi generálním dodavatelem a subdodavatelem, který jsem neovlivňoval. Se zástupci firmy jsem byl v kontaktu v rámci kontrolních dní. K počtu kmenových zaměstnanců této firmy se neumím vyjádřit, je na místě se zeptat přímo tam.

VB: 3. Stojíte nějakým způsobem za společností Lamtech CZ nebo ID stavby group?

MB: Nejsem vlastnicky propojen se žádnou z těchto firem.

VB: 4. V době, kdy jste působil na ŘSD, jste investoval do nemovitostí. Například vinic v Mutěnicích nebo bytu v Hlubočepích. Můžete prosím říct, za kolik jste tyto nemovitosti koupil a z jakých zdrojů jste je financoval? Investujete také do nemovitosti v Dětenicích – opět: jaký je rozpočet rekonstrukce a z jakých zdrojů ji platíte?

MB: V roce 2006, tedy dalece před mým působením v jakémkoli segmentu statní správy jsem prodal rodinný majetek v řádu desítek milionů. Tyto prostředky jsem alokoval na různé finanční produkty, z nichž čerpám dodnes. To zaručují mojí finanční nezávislost. Mimo to jsem v roce 2012 prodal byt v řádu miliónů a spolu s úvěry, opět v řádu miliónu, těmito prostředky financuji jak rekonstrukce, tak pořízení zmíněných nemovitostí. Celý život jsem působil ve vysokých manažerských pozicích velkých stavebně-investorských firem, kde jsem byl odměňován tomu odpovídajícím způsobem.

VB: 5. Mám informaci, že vlastníte nebo jste vlastnil maserati napsané na Lucii Folknerovou. A také že do práce na ŘSD jste jezdil audi A 8 s řidičem – vůz patřil firmě Smart Build Invest. Je to pravda?

MB: Vozidlo Audi A8 jsem používal na základě smluvního vztahu o výpůjčce se zmíněnou firmou. Této organizaci zabezpečuji odpovědnou osobu z titulu mé odborné erudice a to na základě písemného souhlasu zaměstnavatele. Vozidlo Maserati jsem osobně nikdy nevlastnil. Jsem vlastníkem vozidla Audi A6, r. v. 2007. Zmíněná osoba je mou nevlastní dcerou a je pravda, že v minulosti toto vozidlo vlastnila, byl to dar od celé rodiny.

VB: 5. Platí, že se chcete stát generálním ředitelem ŘSD? Ptám se proto, že se vaše jméno v souvislosti s touhle funkcí objevilo v novinách, ale nikde jsem nezaznamenal vaše vyjádření.

MB: Odevzdal jsem přihlášku do tohoto výběrového řízení. Ke spekulacím na téma „finalisté VŘ“ se zásadně nevyjadřuji. Podobně jako tohoto výběru jsem se před několika lety účastnil i VŘ na obsazení místa ředitele ROP Jihozápad a ředitele SFRB. Důvodem je mé přesvědčení, že kombinace mé finanční nezávislosti, teoretické přípravy a dlouholeté praxe mi dává předpoklady k úspěšnému výkonu funkce ve veřejné správě. Vzhledem ke zrušení tohoto výběrového řízení považuji však tuto otázku v současnosti za irelevantní.

VB: Děkuji, mějte se pěkně. Budu rád, když se vám podaří vyjádřit do pátku.

MB: Opakovaně sděluji, že dlouhodobě nejsem politicky, veřejně, činnou osobou, ani v současné době nejsem zaměstnancem statní správy nebo organizace podléhající státní správě. Z titulu soukromé osoby si tedy vymiňuji můj konečný písemný souhlas před uveřejněním jakýchkoli mnou poskytnutých informací nebo informací o mé osobě.

S pozdravem

Ing. Milan Bartoloměj MBA, MSc., LLM

2. 10. 2014

Celý text zveřejním na svých stránkách www.bartolomej.eu

Parafovaný text rozhovoru v PDF ke stažení.



Emailová korespondence k rozhovoru

From: Bartoloměj Milan [mailto:MBartolomej@seznam.cz]
Sent: Monday, October 06, 2014 9:58 AM
To: 'Blazek, Vojtech'
Subject: RE: FW:

Vážený pane redaktore,

po přečtení Vašich otázek jsem dospěl k závěru, že se vlastně osobně nemáme o čem bavit. Výběrová řízení, o kterých píšete, byla zrušena a tím většina Vašich otázek pozbývá smysl. Co se týče mých vlastnických poměrů, mohl bych napsat, že Vám do toho nic není. Přesto na Vaše otázky písemně odpovím, protože nechci zavdávat příčinu k dalším nesmyslným spekulacím, které by mě mohly poškodit.

V.B. Dobrý den,

děkuji za ochotu, i když radši bych se s vámi viděl osobně. Ale nevadí.

Jak už jsem psal: možná jste zaznamenal články o firmě Lamtech CZ a způsobu, jakým vyhrála jednu soutěž ŘSD ( http://domaci.ihned.cz/cesko/c1-62834360-firma-jednoho-muze-tunel-v-brne-neopravi? ). Od lidí z oboru jsem slyšel, že za vzestupem této firmy stojíte právě vy (a také za personálně propojenou společností ID Stavby group). Neberte to prosím tak, že na vás nějak zle útočím – prostě mám nějaké informace a je podle mě lepší, když se budu ptát úplně napřímo. Jako bych se ptal na osobní schůzce. Takže:

M.B.: Vážený pane redaktore, ve všeobecnosti lze na tyto otázky reagovat prostým konstatováním, že nepřetržitě, od roku 2005, s platností do roku 2018, jsem držitelem osvědčení Národního bezpečnostního úřadu na stupeň utajení Důvěrné. Vývoj mé finanční situace, majetkových poměrů a veškeré mé zaměstnanecké a podnikatelské činnosti jsou tedy více jak 10 let systematicky kontrolovány institucí, která jako jediná může rozhodnout o mé důvěryhodnosti. Veškerá Vámi popisovaná vlastnictví nejsou tedy žádným tajemstvím a jsou mnou pravidelně v rámci ohlášení změn této autoritě sdělovány.

Nicméně protože se v posledních týdnech v souvislosti s VŘ na GŘ ŘSD množí spekulace a domněnky na mé finanční poměry a to zejména v souvislosti s místem mého trvalého pobytu (viz články MFD, LN, Právo) odpovím konkrétněji.

K Vašemu úvodu:

z Vámi zaslaného odkazu na VŘ vyplývá, že vítězem této soutěže, je Vámi zmíněná firma. Tato informace je však v rozporu s informacemi z jiných médií, která citují stanoviska ŘSD (např. http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/pisarecky-tunel-zavre-pozdeji-zakazku-proveruje-antimonopolni-urad-20140729.html) a MD, (http://zpravy.tiscali.cz/pisarecky-tunel-opravi-cd-telematica-puvodni-podezrely-tendr-zrusen-243147), kde je označena za vítěze firma ČD Telematica. Vzhledem k tomu, že o pisáreckém tunelu vím jen to, kde je, protože na svých cestách jím projíždím a zmíněné výběrové řízení bylo vypsáno a hodnoceno v době, kdy jsem již nebyl zaměstnancem ŘSD nemohu se ve vašem dotazu zorientovat a žádné informace k pravému stavu věcí nemám. Předpokládám však za věrohodnější stanovisko MD a k vítězné firmě ČD Telematica opravdu nemůžu nic sdělit.

1. V. B. Společnost Lamtech CZ vyhrávala zakázky v době, kdy jste pracoval na ROP Střední Čechy. Je v tom nějaká souvislost? Protežoval jste ji nějak, když jste byl v téhle funkci?

M.B.: Na ROP Střední Čechy jsem působil ve funkci rozpočtového specialisty a vedoucího oddělení administrace projektů. Mou pracovní náplní byla kontrola předkládaných projektů žadatelů. Kontrolu výběrových řízení na zhotovitele měl v kompetenci jiný útvar. Jakékoli hledání souvislostí je absurdní.

2. V.B.: Když jste působil na ŘSD Brno, Lamtech získal subdodávku na stavbě tunelu Dobrovského za víc než 100 milionů. Opět: Ovlivňoval jste nějak, kdo tuto subodávku dostane? Kdo tehdy na tunelu skutečně pracoval, když firma Lamtech před tím neměla žádného zaměstnance, později jen jednoho?

M.B.: Zmíněná firma působila na stavbě ještě před mým nástupem jako správce na tuto stavbu. Výběrové řízení na subdodávky, o kterých zde asi je řeč, organizoval generální dodavatel. Jednalo se tedy o smluvní vztah mezi generálním dodavatelem a subdodavatelem, který jsem neovlivňoval. Se zástupci firmy jsem byl v kontaktu v rámci kontrolních dní. K počtu kmenových zaměstnanců této firmy se neumím vyjádřit, je na místě se zeptat přímo tam.

3. V.B.: Stojíte nějakým způsobem za společností Lamtech CZ nebo ID stavby group?

M.B.: Nejsem vlastnicky propojen se žádnou z těchto firem.

4. V.B.: V době, kdy jste působil na ŘSD, jste investoval do nemovitostí. Například vinic v Mutěnicích nebo bytu v Hlubočepích. Můžete prosím říct, za kolik jste tyto nemovitosti koupil a z jakých zdrojů jste je financoval? Investujete také do nemovitosti v Dětenicích – opět: jaký je rozpočet rekonstrukce a z jakých zdrojů ji platíte?

M.B.: V roce 2006, tedy dalece před mým působením v jakémkoli segmentu statní správy jsem prodal rodinný majetek v řádu desítek milionů. Tyto prostředky jsem alokoval na různé finanční produkty, z nichž čerpám dodnes. To zaručují mojí finanční nezávislost. Mimo to jsem v roce 2012 prodal byt v řádu miliónů a spolu s úvěry, opět v řádu miliónu, těmito prostředky financuji jak rekonstrukce, tak pořízení zmíněných nemovitostí. Celý život jsem působil ve vysokých manažerských pozicích velkých stavebně-investorských firem, kde jsem byl odměňován tomu odpovídajícím způsobem.

5. V.B.: Mám informaci, že vlastníte nebo jste vlastnil maserati napsané na Lucii Folknerovou. A také že do práce na ŘSD jste jezdil audi A 8 s řidičem – vůz patřil firmě Smart Build Invest. Je to pravda?

M.B.: Vozidlo Audi A8 jsem používal na základě smluvního vztahu o výpůjčce se zmíněnou firmou. Této organizaci zabezpečuji odpovědnou osobu z titulu mé odborné erudice a to na základě písemného souhlasu zaměstnavatele. Vozidlo Maserati jsem osobně nikdy nevlastnil. Jsem vlastníkem vozidla Audi A6, r. v. 2007. Zmíněná osoba je mou nevlastní dcerou a je pravda, že v minulosti toto vozidlo vlastnila, byl to dar od celé rodiny.

5. V.B.: Platí, že se chcete stát generálním ředitelem ŘSD? Ptám se proto, že se vaše jméno v souvislosti s touhle funkcí objevilo v novinách, ale nikde jsem nezaznamenal vaše vyjádření.

M.B.: Odevzdal jsem přihlášku do tohoto výběrového řízení. Ke spekulacím na téma „finalisté VŘ“ se zásadně nevyjadřuji. Podobně jako tohoto výběru jsem se před několika lety účastnil i VŘ na obsazení místa ředitele ROP Jihozápad a ředitele SFRB. Důvodem je mé přesvědčení, že kombinace mé finanční nezávislosti, teoretické přípravy a dlouholeté praxe mi dává předpoklady k úspěšnému výkonu funkce ve veřejné správě. Vzhledem ke zrušení tohoto výběrového řízení považuji však tuto otázku v současnosti za irelevantní.

V.B.: Děkuji, mějte se pěkně. Budu rád, když se vám podaří vyjádřit do pátku.

M.B.: Opakovaně sděluji, že dlouhodobě nejsem politicky, veřejně, činnou osobou, ani v současné době nejsem zaměstnancem statní správy nebo organizace podléhající státní správě. Z titulu soukromé osoby si tedy vymiňuji můj konečný písemný souhlas před uveřejněním jakýchkoli mnou poskytnutých informací nebo informací o mé osobě.

S pozdravem

Ing. Milan Bartoloměj MBA, MSc., LLM

2. 10. 2014

Vojtěch Blažek

Hospodářské noviny

Celý text zveřejním na svých stránkách www.bartolomej.eu

From: Blazek, Vojtech [mailto:vojtech.blazek@economia.cz]
Sent: Thursday, October 02, 2014 4:53 PM
To: Bartoloměj Milan
Subject: RE: FW:

Dekuji za pochopeni. Pozadam jeste o jednu malou zmenu: 10:30. Mam pred tim schuzku, ktera se muze malinko protahnout. Tak abych se pak nemusel omlouvat ta zdrzeni. Mejte se pekne. V.B.

From: Bartoloměj Milan [mailto:MBartolomej@seznam.cz]
Sent: Thursday, October 02, 2014 4:44 PM
To: 'Blazek, Vojtech'
Subject: RE: FW:

Dobrý den.

Vámi navrhovanému času a místu se přizpůsobím, důvody posunutí schůzky chápu. Potvrzuji 10 hodin na určeném místě. Podle dohody odpovědi vypracuji a budu je mít připravené k předání na našem osobním setkání.

S pozdravem

Ing. Milan Bartoloměj MSc., LLM, DBA, PhD

MBartolomej@seznam.cz

www.milanbartolomej.cz

From: Blazek, Vojtech [mailto:vojtech.blazek@economia.cz]
Sent: Thursday, October 02, 2014 8:33 AM
To: Milan Bartolomej
Subject: Re: FW:

Dobrý den,

děkuji za mail. Akorát mě teď skolila nějaká chřipka, takže poprosím: Vyhovovalo by vám, kdybychom se potkali až v pondělí dopoledne? Třeba v Mém šálku kávy v Karlíně? V 10 nebo v 11?

Děkuji, mějte se pěkně.

Vojtěch Blažek

Hospodářské noviny

Dne 2. října 2014 7:34 Milan Bartolomej <MBartolomej@seznam.cz> napsal(a):

-----Původní zpráva-----
Od: MBartolomej@seznam.cz
Odesl.:  01.10.2014, 14:50
Komu: "Blazek, Vojtech"
Předm.: RE:

Dobry den.

Vazeny pane redaktore, jsem dnes a zitra mimo Prahu a pristupu k pc. Odpovedi se pokusim pripravit zitra vecer a souhlasim se schuzkou, kde Vam je osobne predam a kde bude mozne dalsi vysvetleni skutecnosti, ktere Vas zajimaji. Navrhuji patek (drive to opravdu nestihnu), misto a cas necham na Vas . S pozdravem M. Bartolomej

-----Původní zpráva-----
Od: "Blazek, Vojtech"
Odesl.:  01.10.2014, 12:26
Komu: Bartoloměj Milan
Předm.: Re:

Dobrý den,

děkuji za ochotu, i když radši bych se s vámi viděl osobně. Ale nevadí.

Jak už jsem psal: možná jste zaznamenal články o firmě Lamtech CZ a způsobu, jakým vyhrála jednu soutěž ŘSD ( http://domaci.ihned.cz/cesko/c1-62834360-firma-jednoho-muze-tunel-v-brne-neopravi? ). Od lidí z oboru jsem slyšel, že za vzestupem této firmy stojíte právě vy (a také za personálně propojenou společností ID Stavby group). Neberte to prosím tak, že na vás nějak zle útočím – prostě mám nějaké informace a je podle mě lepší, když se budu ptát úplně napřímo. Jako bych se ptal na osobní schůzce. Takže:

1. Společnost Lamtech CZ vyhrávala zakázky v době, kdy jste pracoval na ROP Střední Čechy. Je v tom nějaká souvislost? Protežoval jste ji nějak, když jste byl v téhle funkci?

2. Když jste působil na ŘSD Brno, Lamtech získal subdodávku na stavbě tunelu Dobrovského za víc než 100 milionů. Opět: Ovlivňoval jste nějak, kdo tuto subodávku dostane? Kdo tehdy na tunelu skutečně pracoval, když firma Lamtech před tím neměla žádného zaměstnance, později jen jednoho?

3. Stojíte nějakým způsobem za společností Lamtech CZ nebo ID stavby group?

4. V době, kdy jste působil na ŘSD, jste investoval do nemovitostí. Například vinic v Mutěnicích nebo bytu v Hlubočepích. Můžete prosím říct, za kolik jste tyto nemovitosti koupil a z jakých zdrojů jste je financoval? Investujete také do nemovitosti v Dětenicích – opět: jaký je rozpočet rekonstrukce a z jakých zdrojů ji platíte?

5. Mám informaci, že vlastníte nebo jste vlastnil maserati napsané na Lucii Folknerovou. A také že do práce na ŘSD jste jezdil audi A 8 s řidičem – vůz patřil firmě Smart Build Invest. Je to pravda?

6. Platí, že se chcete stát generálním ředitelem ŘSD? Ptám se proto, že se vaše jméno v souvislosti s touhle funkcí objevilo v novinách, ale nikde jsem nezaznamenal vaše vyjádření.

Děkuji, mějte se pěkně. Budu rád, když se vám podaří vyjádřit do pátku.

*Vojtěch Blažek*

Hospodářské noviny

Dne 30. září 2014 19:02 Bartoloměj Milan <MBartolomej@seznam.cz> napsal(a):

> Dobrý den.

>

> Vážený pane redaktore předem přijměte moji omluvu za zdržení s odpovědí.

>

> Ohledně Vaší žádosti na rozhovor Vám sděluji několik základních informací.

> Dlouhodobě nejsem politicky, veřejně, činná osoba. Nejsem již řadu měsíců

> zaměstnancem státní správy, ani žádné organizace se státní správou

> spojenou. Je tedy na místě ve vší zdvořilosti požádat o okruh otázek, který

> je předmětem Vašeho zájmu o mou osobu. Prosím, zašlete na mojí, Vám známou

> e-mailovou adresu předmětné otázky a já se pokusím v přiměřené době na ně

> odpovědět.

>

> Děkuji.

>

> S pozdravem

> Ing. Milan Bartoloměj MSc., LLM, DBA, PhD

> MBartolomej@seznam.cz

> www.milanbartolomej.cz

>

> *From:* Blazek, Vojtech
> *Sent:* Monday, September 29, 2014 4:39 PM
> *To:* mbartolomej@seznam.cz
> *Subject:*

>

> Dobrý den,

>

> rád bych se zeptal, jestli byste nenašel čas na krátký rozhovor.

>

> Děkuji, mějte se pěkně.

>

> *Vojtěch Blažek*

> Hospodářské noviny

Co mne zaujalo: Našlehaná čísla (Zbyněk Fiala) 9. 3. 2014 Žádný komentář

Vážení přátelé,

při přemítání nad stávající ekonomickou situací narážíme na mnoho nejrůznějších názorů, fakt, polofakt i dogmat. V poslední době mne velmi zaujal článek publicisty Zbyňka Fialy uveřejněný na serveru Parlamemntnilisty.cz. Věřím, že podobně zaujme i vás. Osobně mne těší, že nepracuje pouze s omýlanými dogmaty a polofakty, ale suchá statistická čísla uvádí až do překvapivých souvislostí.

Vše dobré Vám přeje,

Váš Milan Bartoloměj


Zbyněk Fiala: Našlehaná čísla

Překvapivé zvýšení HDP ve 4. čtvrtletí oproti tomu předchozímu o 1,9 procenta neznamená, že se ekonomika rozeběhla k 8 procentnímu růstu. Jsou to dost našlehaná čísla, která jsou podepřena jednorázovými účetními efekty administrativních rozhodnutí a počasím.

Zbyněk Fiala: Našlehaná čísla

Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Lidé uspíšili nákupy, aby předešli důsledkům oslabené koruny, plnily se sklady s cigaretami před zvýšením tabákové daně, doplňovaly se prořídlé zásoby. Stavělo se déle, ale zakázek nepřibylo. Zatím je to oživení, jako když šlápnete mrtvému na hrudník, a on rázně vydechne. A teď děs, běs: Ve stálých cenách je loňské HDP stejné jako roku 2007!!

Rozdíl tu je, tři čtvrtiny roku byla ekonomika v poklesu a až v posledním čtvrtletí naznačila, že by se mohla zmátořit. Když ustoupíme od meziročního srovnání (jaro proti jaru, podzim proti podzimu) vidíme zlepšení už ve druhém čtvrtletí (jaro proti zimě). Celkový výsledek je sice záporný, hrubý domácí produkt za rok 2013 očištěný o nestejný počet pracovních dní, cenové vlivy a sezónnost byl podle zpřesněného odhadu meziročněnižší o 0,9 %. Čísla ze závěru roku však vypadají velkolepě, jak ukazuje tabulka ČSÚ:

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp030614.docx

Skutečný přírůstek výkonnosti české ekonomiky je však menší. Hrubá přidaná hodnota, kterou získáme tak, že od konečného produktu odečteme meziprodukt a čisté produktové daně (odečteme DPH a spotřební daně, ale naopak přičteme dotace), podle analytika Petra Dufka z ČSOB vzrostla v závěru roku jenom o 0,6 procenta.

http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/byznys/analytik-csob-hdp-prvni-dojem-nestaci/

Ohlédnutí několik let zpátky pak ukazuje, že teprve loňské HDP ve výši 3 881 miliard korun v běžných cenách („našlehaná čísla“ s přispěním inflace) konečně o fous překonalo úroveň roku 2008 (kdy činil 3 848 miliard korun). Dluh, který způsobilo chaotické předstírání reforem pravicovými koalicemi, nebude snadné vyrovnat.

Je to vlastně ještě horší. Ve stálých cenách roku 2005, tedy při použití trochy statistického násilí, které se snaží odhlédnout od cenových pohybů, je loňský výsledek (3 554 miliard korun) hluboko pod úrovní roku 2008 (kdy HDP činil 3 635 miliard korun) a jen nepatrně převyšuje úroveň roku 2007 (s 3 526 miliardami korun). Jinými slovy – léta vlády pravice (2007 – 2013) jsou léta naprosto ztracená. HDP ukazuje, co nevzniklo, a veřejný dluh, co bylo ukradeno.

Když si pak na adrese http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp030614.docx otevřete dole na stránce odkaz na Graf 3 Hrubý domácí produkt, uvidíte nejen vývoj HDP v běžných cenách a stálých cenách (z roku 2005) za delší období, ale zároveň i jev, který běžnému pohledu uniká. V letech 1995 – 1999 produkce spíše stagnovala (je to ale přepočet, takže čísla směrem dozadu od roku 2005 relativně rostou, jak se postupně načítají vlivy inflace). Výraznější růst (ve stálých cenách) je teprve po roce 2002 do roku 2008, ale pak už zase spadneme pod tuto hladinu.

Chceme-li vědět, o co jsme stagnací ekonomiky přišli, podívejme se na to, co jsme předchozím růstem ekonomiky získali. Konkrétní čísla najdete na druhém listu excelového sešitu. Rozdíl ve výši HDP mezi roky 2002 a 2008 ve stálých cenách činil skoro bilion korun (950 miliard), samozřejmě i se započtením oněch statistických kouzel. Držme se tedy přírůstku v běžných cenách. Ten byl ještě o čtvrtinu vyšší – 1 281 miliard korun. Pak tedy následovala stagnace (za Brežněva se říkalo „zastój“), kdy rozdíl výše HDP mezi lety 2008 a 2013 byl ve stálých cenách v mínusu (o 82 miliard korun) a v běžných cenách v nepatrném plusu (o 33 miliard). S obrovským propadem HDP ve stálých cenách mezi lety 2008 a 2009 ve výši 164 miliardy korun jsme se tedy nedokázali plně vyrovnat dodnes a poradila si s ním jen našlehaná čísla v běžných cenách s inflační injekcí ČNB.

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Zbynek-Fiala-Naslehana-cisla-306591

Stavba roku 2013 11. 11. 2013 Žádný komentář

Vážení přátelé,

jsem velmi rád, že jsem mohl být u stavby, která se dočkala významného ocenění Stavba roku 2013 – Silnice I/42 Brno. Chtěl bych na tomto místě poděkoval celému týmu, který se na této stavbě podílel.

Jak víte, stavebnictví je mi velmi blízké a krásné stavby obzvláště, pokud i Vám, doporučuji k návštěvě článek deníku Aktuálně.cz To jsou Stavby roku 2013.

Milan Bartoloměj
SILNICE I/42 BRNO, VMO DOBROVSKÉHO B

Co jste si mohli přečíst v Blesku 24. 7. 2012 Žádný komentář

Co jste si přečíst nemohli? Mou dosavadní komunikaci s redaktorkou. Laskavý čtenář jistě pochopí…

Náhled článku v deníku Blesk

Celý článek naleznete na serveru Blesk.cz.

Celá dosavadní emailová komunikace s redaktorkou Blesku – paní Evou Pospíšilovou

From: Milan Bartoloměj [mailto:mbartolomej@seznam.cz]
Sent: 23. července 2012 19:39
To: ’Eva, Pospíšilová’
Subject: RE: dotaz Blesk

Dobrý den.

Zasílám slíbené odpovědi.

S pozdravem

Milan Bartoloměj, MBA, MSc., LLM

MBartolomej@seznam.cz

—————————————————————————————

From: eva.pospisilova@ringier.cz [mailto:eva.pospisilova@ringier.cz] On Behalf Of Eva, Pospíšilová
Sent: 23. července 2012 14:28
To: mbartolomej@seznam.cz
Subject: dotaz Blesk

Pěkný den,
po telefonické dohodě zasílám dotazy deníku Blesk:

1. Z jakého důvodu jste si koupil byt po Stanislavu Grossovi v Praze?

V obytném komplexu Kaskády Barrandov bydlíme s rodinou již téměř dva roky a v letošním roce nám končí Smlouva o nájmu na byt, který v současnosti obýváme. Jednalo se tedy o dlouhodobý proces hledání trvalého bydlení na Barrandově, kde se nám líbí.
2. Jak jste se k němu dostal? Přes realitku? Nebo přímo od Stanislava Grosse?

Poptávku na koupi bytu tohoto typu a v osobním vlastnictví jsme učinili u několika realitních kanceláří, jak se sídlem na Barrandově, tak s celopražskou působností. Během zmíněného období jsme absolvovali více jak desítku prohlídek, na jejichž základě jsme si potom u jedné z nich vybrali tento byt.
3. Znali jste se předtím? Pokud ano, pak jak a kdy jste se poznali?

Několikráte jsem měl možnost se JUDr. Grossem vidět i dříve, jako jeden z účastníků pracovního jednání.

4. Z jakých zdrojů byt hradíte?

Před pěti lety a začátkem letošního roku jsme prodali nemovitosti v našem vlastnictví a z takto získaných finančních prostředků jsme hradili větší část kupní ceny. Část nákladů jsme hradili hypotečním úvěrem.

Díky a s pozdravem
Eva Pospíšilová
Blesk

Pozn.: Telefonní čísla byla odstraněna.

FOTO: Stavba VMO Brno 12. 3. 2012 Žádný komentář

VMO Brno (1) VMO Brno (2) VMO Brno (3) VMO Brno (4)

Euro a ČR 22. 1. 2012 1 komentář

euro coinsVe sněmovně se vedou diskuze o půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu kvůli záchraně Eura. V jedné z těchto debat premiér informoval poslance o závěrech summitu EU. Jeho vystoupení lze shrnout takto: nechápu, jak může někdo souhlasit s něčím, co ještě nezná a dále prohlásil: „Já se teď osobně kloním, aby se Česká republika nezúčastnila.“ Ke kritikům závěrů summitu EU se přidali i ostatní: „Česká republika není pojištěncem. Česká republika je v této konkrétní situaci pojišťovací společností.“ Opozice, zejména ČSSD, je naopak zastáncem pomoci Euru. „Můžeme ovlivnit řešení krize v eurozóně,“ apeloval na vládu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Sněmovna nakonec vzala premiérovu zprávu o závěrech summitu EU pouze „na vědomí“, jak to navrhla koalice. Zástupci ČSSD sice navrhovali, aby sněmovna vyzvala vládu udělat vše pro stabilizaci eurozóny, tento návrh usnesení ale koalice odmítla.

Obecně tedy ve stranách vládní koalice zatím převládá spíše odmítavé stanovisko k půjčce. Česká republika by měla půjčit asi 90 miliard korun. Koaliční strany zatím nijak striktně nezavázaly své ministry hlasovat ve vládě pro nebo proti půjčce. Premiér jen ujistil, že rozhodne vláda, která pak případně o půjčku požádá nezávislou Českou národní banku. Bylo však „důrazně doporučeno“ členům kabinetu, aby ve vládě „zaujímali taková stanoviska, která nevyčlení Českou republiku z hlavního proudu Evropské unie“.

Komentář k tomuto dění může znít i takto:

Dočasné poskytnutí části devizových rezerv České národní banky MMF není dobročinností ale pojištěním do budoucna. Co hrozí miliardám korun, které by se měly dočasně přesunout z devizových rezerv České národní banky do Mezinárodního měnového fondu? Riziko, že by je Fond nevrátil? Že by zadlužené evropské země nesplatily půjčku Fondu? To je téměř nemyslitelné. Jsou naprosto výjimečné případy zemí, které by nesplatily půjčku Mezinárodního měnového fondu. Nesplatit půjčku MMF znamená ztratit přístup k finančním trhům, ztratit možnost financování jakýchkoli dalších schodků veřejných financí a umísťování státních dluhopisů.

Půjčky od Mezinárodního měnového fondu mají senioritu. To znamená, že splatnost úvěru MMF má přednost před splatností ostatních závazků. Možnosti pro výnosné nerizikové investice devizových rezerv dnes téměř neexistují. Tradiční investice devizových rezerv do dluhopisů federální vlády Spojených států amerických nejsou v dnešní době ani nerizikové ani výnosné. Jejich AAA rating se stává minulostí a čistý úrokový výnos klesá k nule.

Veřejný rozpočet, jeho výdaje nebo schodky a splácení veřejného dluhu nemá s využitím devizových rezerv nic společného. Česká národní banka se na financování deficitu veřejných financí a na dluhové službě nepodílí. Jestli ČNB poskytne nebo neposkytne část svých rezerv pro MMF, tedy nebude mít žádný vliv na naše veřejné finance. Půjčka MMF z devizových rezerv ČNB zůstane z platebně-bilančního hlediska jejich součástí a nezvýší zadluženost ČR. V rámci platební bilance dojde ke změně struktury aktiv ČNB a vzroste pohledávka vůči MMF. Aktiva ve formě pohledávek vůči MMF patří k nejméně rizikovým.

Rizika a náklady vyplývající z dočasného přesunu malé části devizových rezerv ČNB do MMF jsou tedy téměř nulová. Zapojením se do programu MMF pro záchranu eurozóny můžeme získat snadnější přístup k fondům MMF v případě možné potřeby v budoucnosti a vyšší záruku pokračujícího odbytu pro náš export na evropském trhu.

czech and eu flagČeská ekonomika je zranitelná svou otevřeností a závislostí na exportu, a to především na exportu do Německa a dalších zemí Evropské unie. Krach na evropských trzích a tím oslabení poptávky po českém exportu by s určitostí ohrozilo české hospodářství a zaměstnanost. Pomoc MMF Evropě tedy není „záchranou eurozóny, která se nás netýká“. Záchrana eurozóny představuje záchranu stability evropského trhu — tedy potřebného odbytiště pro český export, na kterém je naše hospodářství i naše budoucí platební bilance závislé. Dočasné poskytnutí devizových rezerv Mezinárodnímu měnovému fondu je pro nás především nenákladným pojištěním do budoucna. Jestli existuje jiný názor, tak pro něj nebyly zatím poskytnuty věcné argumenty.

Ratingová agentura tvrdí, že jí připadá aktivita evropských vlád vzhledem k dluhové krizi nedostatečná. S tím nelze než souhlasit. Z našeho pohledu se moc mluví a málo dělá. Dluhy neklesají, ale rostou. Naopak konkurenceschopnost Evropy na globálních trzích padá a nezdá se, že by se tento trend měl změnit. To je alarmující.

Evropští politici zareagovali na zprávu o snížení ratingu agenturou S&P oznámením, že urychlí práce na fiskálních pravidlech a co nejrychleji uvedou v život permanentní záchranný fond. Snad si ani neuvědomili, co tím řekli. Oni nebojují s dluhem, ale s tím, aby dluh dál nerostl. Nepočítají s vyléčením Evropy, ale s chronickou nemocí. Proto také připravují záchranný fond s přívlastkem permanentní. Vyřešení krize tedy nechají na následující generace politiků. Dnešní politici hodlají problém pouze odložit, aby s ním šlo přežít.

Vzhledem k tomu, že jsou vlády neschopné dluhovou krizi vyřešit, tlačí trhy víc na ECB, aby se ujala kormidla. Monetární politika má nahradit nefunkční fiskální politiku. Mnozí proto volají po výkupu dluhu ze strany ECB, což je ovšem cesta do pekel. ECB by totiž nekupovala něco hodnotného, ale něco bezcenného, co na trhu nikdo nechce. Kdyby dnes prodala za stávající ceny všechny špatné dluhopisy, které dnes již drží, měla by ztrátu v řádu desítek miliard euro. V podstatě by to však bylo ještě víc, protože kdyby je prodávala najednou, vznikl by takový přetlak nabídky nad poptávkou, že by se staly dluhopisy bezcenné a ztráty by byly v řádu stovek miliard.

Standard & Poor’s nyní odhaduje, že se 40% pravděpodobností upadne Evropa v roce 2012 do recese. Důvod je prostý. Vlády moc škrtají, nezaměstnanost roste a dusí ekonomiku. Vlády se tak dostaly do nezáviděníhodného začarovaného kruhu. Čím víc šetří, tím pomaleji výsledky rostou nebo dokonce klesají, což znamená, že mají ještě větší fiskální problémy než před škrty. Vlády už nemají kapacitu, aby změnily strukturu rozpočtu tak, aby přišly s růstovými opatřeními. Ve strachu z recese nakonec nedělají ani takové škrty, které by měnily strukturu ekonomiku. Výsledkem je to nejhorší, co může být – ekonomiky padají a dluhy rostou a k tomu není co dodat…

Situace je zablokovaná. Škrtreformy v evropském měřítku jsou k ničemu a vzniká neřešitelná otázka: „Co dál?“

Poděkování Miloši Pickovi 12. 12. 2011 1 komentář

Miloš Pick

Ing. Miloš Pick, CSc.

30. října 2011 zemřel Ing. Miloš Pick, CSc., český doyen makroekonomie, kterého jsem si osobně nesmírně vážil.

Osobně mne velmi zaujal nekrolog Jana Beránka uveřejněný na serveru publica.cz s názvem První dekáda bez Miloše Picka.

Rád bych tímto své poděkování a obdiv panu Miloši Pickovi za jeho nesmazatelný přínos pro českou společnost.

S úctou

Milan Bartoloměj

Krize pokračuje… 5. 11. 2011 Žádný komentář

Krize, grafSpojené státy zvýšily svůj strop pro zadlužení až o 2,4 biliónu dolarů. Republikáni i demokraté oslavovali své vítězství. Přiznávám: “Nerozumím jim, ani tomu co se stalo“. Jestliže dluh je problém, a já souhlasím, že je, proč má být zvýšení dluhu o další, pro nás neuchopitelnou sumu 2,4 bilionu dolarů řešením? Ukazuje se však, že mnozí ekonomové mají v ekonomii zmatek anebo zapomněli kupecké počty. Amerika předvedla typické politické divadlo a důsledky nebudou pěkné. Potíž je totiž v tom, že on už to není tak limit pro dluh, jako spíš dluhový cíl. Je to absurdní, jako když centrální banky cílují inflaci. Plánovat, že v následném roce znehodnotíme peníze o tři procenta, panečku to je něco. Pro mě nepochopitelně stále obdivovaná Amerika teď vlastně nám i sama sobě slíbila, že začátkem roku 2013 bude mít dluh 16,7 biliónu dolarů. To znamená, že zvýšení limitu dluhu bude vyžadovat zvýšením rychlosti vydání dolarů a jsem přesvědčen, že dnes již nikdo ani netuší, zda krytých. To má ovšem nedozírné následky pro celý svět.

Dolar je hlavní světovou rezervní měnou. S každým novým dolarem jeho vzácnost, a tedy i koupěschopnost klesají. Americká centrální banka tak poškozuje celý svět. „Jsou jako paraziti žijící ze světové ekonomiky a jejich dolarového monopolu,“ nebývale se na Američany před časem rozohnil ruský premiér Vladimír Putin. Při všech negativech, které k němu cítím – má úplnou pravdu. Prakticky shodný vývoj amerického dluhového limitu a ceny zlata v dolarech v poslední době to jen potvrzuje. Spíš než napravovat hospodářství je proto lepší napravit trhy.

Evropští lídři se v poslední době nenávistí k ratingovým agenturám netají: „ … prý jim kazí dílo, když chybně interpretují ekonomickou situaci jejich zemí, čímž šíří paniku a podkopávají hospodářské oživení“. Ratingové agentury nejsou svaté: nejvyšší hodnocení rozdávaly, až celý svět málem zbankrotoval (až historie ukáže, proč to dělali), ale jejich současná predikce je odpovídající realitě více než tvrzení politiků. Dluhová krize trápí Evropu již relativně dlouhou dobu, přesto se stále evropští lídři (i naši politici) chovají, jako by trápila jinou měnovou zónu. Jaký je důvod? Odpověď je nasnadě: pouze si draze kupují čas pro své přežití. Jak často v poslední době slýcháme z Evropy prohlášení typu: „Odvážná řešení, která jsme přijali na summitu, nemají zamýšlený efekt na finanční trhy“ nebo z domova: „Vládou přijatá opatření mají menší efekt, než se předpokládalo“. Krize uvnitř EU jistě není nic nového. Pomocí krizí se Evropa už přes půlstoletí vyvíjí, bohužel morální deformace politiků trvá. Jejich problém je však, že nyní proti sobě nemají jen stále více pochybujících občanů, ale už i finanční trhy. Na ty, stejně jako na exekutory, žádné komuniké neplatí, za chyby berou jen peníze.

V ochraně sama sebe i nás by tedy měli mít politici a „finanční experti“ na paměti, že čím větší bublina, tím větší rána při prasknutí.

Postřehy 1. 5. 2011 Žádný komentář

Že k politické moci je možné se dostat různými způsoby, o tom se občané ČR přesvědčili již na příkladech nejedné politické strany. V současné době jsme však svědky spíše opačného procesu, tedy udržet se u moci co nejdéle a zbavit se pokud možno všech, kteří by v tom mohli být nějakou překážkou. Je to boj lidí, kteří se navykli „být u moci“ a jsou připraveni pro její udržení udělat téměř cokoliv. Velmi pravděpodobně tak vznikne dominový efekt.

Jsem odpůrcem navrhované penzijní reformy a podporuji rozvíjení průběžného systému, který nelze vytunelovat, protože v něm nic není. Nesouhlasím ani s tím, aby výnos ze zvýšení DPH byl použit na stabilizaci důchodového účtu, protože se domnívám, že by bylo daleko lepší zvýšit sociální pojištění. Daň z přidané hodnoty je nejvýnosnější částí státního rozpočtu a tento výnos se v žádném případě nesmí projíst. Peníze vybrané zvýšením daní by se neměly použít na spotřebu, ale na investice, protože jedině investice snižují nezaměstnanost a vytvářejí budoucnost.

V situaci, kdy se vám najednou zhroutí soukromá poptávka rodin a podniků, rodiny neutrácejí a podniky neinvestují, je zcela přirozené, že na scénu vstupuje stát a nahrazuje poptávku ze soukromého sektoru poptávkou státní. Od třicátých let víme, že v takové situaci je zásah ze strany státu žádoucí.

Státní dluh by se přitom mohl dlouhodobě stabilizovat na úrovni padesáti procent, aniž bychom nějak bolestně zasáhli do ekonomiky. Je jasné, že během recese deficit vzrůstá, tomu se nevyhneme. Důležité ale je deficit snižovat v situaci, kdy ekonomika roste a je možné kumulovat přebytky, které lze použít při případné další recesi.

Jestliže jsou občané ochotni přerozdělovat hmotné potřeby s pomocí efektivně fungujícího státního aparátu, pak ten tradiční model sociálního státu zřejmě není špatný. Pokud jsou vybrány dostatečně velké částky na daních a jsou efektivně využity, pak prostě nehrozí kumulace státního dluhu, navíc je ho možné postupně splácet.

Prožíváme období, kdy spotřebujeme víc, než vyrobíme. Prožijeme ale také období, kdy vytvoříme víc, než spotřebujeme, To, že žijeme dočasně na dluh, ať už je to jednotlivec nebo instituce, je zcela normální. Pokud jsou však vypůjčené peníze dobře investovány a mají vysokou návratnost, je to dobré jak pro dlužníka, tak pro věřitele. Ten je dostane splaceny i s úroky. Půjčování a vypůjčování je zcela normální. Kdybychom žili jen z toho, co máme, rok co rok, vteřinu co vteřinu, a udrželi vyrovnaný rozpočet, pak nepotřebujeme finanční sektor.

V pozadí soudobé globální ekonomické krize je krize společenská, obdobně jako v krizi třicátých let. Nezbytné je překonání extrémní deregulace trhů. Ta patřila ke spoušťadlům krize a její překonání je dnes již široce uznávanou podmínkou ekonomické stabilizace. Současně je nezbytná intervenční politika jak makroekonomická k usměrňování souhrnné poptávky, tak i mikroekonomická k podpoře konkurenceschopnosti. K vytvoření pozitivních společenských podmínek je však nezbytné i prohlubování demokracie.

FOTO: Duben v obrazech 28. 4. 2011 Žádný komentář

Také v dubnu se toho v životě celé naší rodiny událo poměrně hodně a tak se s Vámi rád podělím alespoň o několik momentů ve fotografiích. Více z aktuálního dění můžete najít vždy na mém facebooku.